Včelařská konference

"Pokud mohu soudit podle pylu, je to u nás pořád stejně, tedy u nás.
V horších letech je ho tak akorát, v lepších letech překáží, doslova. Tedy včelaři, pokud by chtěl včelám se v tom hrabat. Nebo z okolí plodiště brát med, tak si bere plásty s medem kde je 1/3 až 1/2 pylu."
No v intravilánu, to znamená uvnitř obcí, aspoň u nás se to mnohonásobně zhoršilo. Hlavní zdroj kvalitní výživy včel, vysokokmeny a polokmeny jabloní, hrušní, třešní , slivoní atd dříve byly na 80 - 90 % rozlohy zahrady, nyní to je tak 15 % rozlohy zahrad. Už jen tento zdroj Dokázal kvalitním pylem udržet včely v dobrém stavu až hluboko do léta. Plus ty ostatní vlivy v intravilánu. Zlom byl někdy v letech 1995 - 2000. Všichni včelaři, kteří mají v doletu víc než 5 - 70 % území tyto zahrady, to znamená většina včelařů se včelstvy u svých domů na svých zahradách to musela pocítit.
V extravilánu uznávám, že ta změna k horšímu byla menší a navíc proběhla postupně. Na polích přestala být podněcující snůška pylu a sladiny z plevelů v letech tak 1980 - 1985. A ještě dříve , 1970 - 75, aspoň u nás, proběhlo rozorávání extenzívních luk a pastvin na ty pole, což bylo další zhoršení včelí pastvy, i když mírné nebo pro případ většího množství kvetoucích plevelů na těch polích diskutabilní.
V lesích u nás potom proběhlo mírné zhoršení někdy v letech 1980 - 85, kdy se lesníci začali víc starat o paseky s vysázenými stromky, takže ubylo porostů lesních malin. Silné zhoršení pak proběhlo po sametu, 1990 - 2000, kdy za prvé soukromí majitelé lesů u nás likvidovali napůl přirozený smíšený les, který vznikl bodovým vykácením nejlepších stromů po znárodnění lesů v 50 letech a vyplněním těchto mezer náletovými stromy, jako lípami, javory, osikami, břízami a dalšími a na jeho místo vysadili pečlivě ošetřované smrkové monokultury. A potom tím, že se přestaly sekat všelijaké travnaté kousky na okrajích lesa.
a.
Na druhé straně uznávám, že v extravilánu se to dnes může i zlepšovat. Tam, kde zemědělci přestanou s intenzívním zemědělstvím a začnou s metodami, které připusí jakýsi návrat kvetoucích plevelů na pole a tam, kde zřídí z polí zase zpět extenzívní pastviny.
V lesích, aspoň tady u nás v MS kraji, dochází k intenzívnímu napadání smrkových monokultur kůrovcem, takže majitelé na poničená místa vysazují listnáče a vrací se tam zase jakýsi omezeně smíšený les s podrostem kvetoucích rostlin.
A rozšiřují se všelijaká chráněná území, kde se zase rozvíjí původní diverzita včetně zase původních kvetoucích rostlin.